Naše cyklovíkendovka BB  měla motto: „A přece se točí“ (jistě víte kdo vlastně „ne“řekl tuto památnou větu) a naše kola se točila. Okolí kolem Ratíškovic se říká „Moravská Sahara“,  což hodně vypovídá o terénu našich tratí. Proto děcka propadala lehkému zoufalství,  když jsme někdy museli opustit pohodlí asfaltových cest. Mě se náš společný víkend líbil velmi a na názor dětí se musíte zeptat….

Bob a Bobina

p.s. kromě cyklo to vypadalo standartně: vlak do Rohatce,  společná večeře, noční hra a soutěže, koně, jízda zručnosti, oprava kol, výborné řepové karbanátky od Simona, prezentace dětí o biblických hrdinech, film, zabržděné kolo astmatikovo, drezína, bazén, dopravní značky, vaření guláše v přírodě … a moc pěkná víkendovková hymna: Kdo pozná podle slov, co to je za píseň, vyhrává fidorku (to byla jako medaile, kterou jsme se za cyklovýlet odměnili).

„Jenom jeden život mám a žízeň věčnou, ze všech studní světa chtěl jsem pít, aspoň jednou… Setkání mě čeká s bledou slečnou, přitom tolik chce se žít… je tolik řek a já už vím, dvakrát do žádný nevstoupím… Bůh mi dal křídla barvy snů, já na nich stoupám ke hvězdám, dokud se točí země, křídla nesložím… Nikdy to nevzdám!“