“Lépe je dvěma nežli samotnému; jejich námaha má štědrou odměnu: Padne-li jeden z nich, druhý ho zvedne, padne-li osamělý, běda, kdo zvedne jej?! Dva lidé spolu spící lépe zahřejí se, jak ale zahřeje se ten, kdo spí sám? Je-li napaden jeden, dva spolu odolají; trojitý provázek se těžko přetrhne!”
Kazatel 4:9
Městečko Lundenburg a všichni jeho obyvatelé (36 dětí a 8 skoro nebo úplně dospěláků) se letos vydalo na moře a plulo na Velikonoční ostrovy, kde jsme zjistili, že “spolu to dokážeme” pak na ostrov Hokkaidó, na němž jsme se “nebáli na věci dívat jinak” , pak jsme byli na výletě na Plastovém ostrově, na kterém jsme se přesvědčili o pravdivosti rčení”Sejde o očí, sejde z mysli” a v pátek jsme nakonec zakotvili na Havajských ostrovech, kde jsme se naučili, že je důležité “Chytit vlnu”. Než jsme se vydali na moře, museli jsme si různými pracemi v přístavu Lundenburg vydělat na lodní lístek. A pak už jsme na palubě lodí pod dohledem kapitána Davida zpívali hymnu, poslouchali příběhy, hráli hry, soutěžili v etapových hrách, vyráběli různé výrobky v tvořivých dílnách, jedli rizoto hůlkama, pluli na lodičkách na rybníčku Lužáku, kupovali dobroty na havajském jarmarku a vůbec… bylo nám prostě spolu fajn. K všeobecné pohodě přispěla také skupinka třináctiletých pomocnic z řad účastníků tábora, kterým jsme říkali “Třináctky” a které nám vždy zajímavou formou představily ostrov, na který jsme připluli.Pohoda na moři by nebyla úplná bez dobré lodní kuchyně, takže děkujeme i všem, kteří nám obětavě vařili. Podívejte se na pár foteček. Bobina
Už 80 let se adventisté scházejí na Jižní Moravě. Za tak dlouhou dobu toho zažijete hodně, a proto jsme se rozhodli setkat se a všechny ty zážitky si připomenout. Vyprávění vtipných historek a prohlížení zaprášených fotoalb ale nebylo to jediné, čím jsme vyplnili dlouhý sobotní den. Setkávání s lidmi je pro nás stejně důležité, jako setkávání s Pánem; a k vydatné hostině je nejlepším dezertem duchovní pokrm. Prohlédněte si, co všechno jsme zažili na stránce fotogalerie.
Pětihodinový pobyt v autobuse se nakonec vyplatil, neboť jsme po zaplacení 6 éček mohli překročit vysutý most přes dravou, tyrkysově modrou řeku Salzu a pokračovat ve výstupu k pěti, po sobě následujícím vodopádům. Tři kilometry do prudkého skalnatého kopce po dřevěných schodech nás u vrcholu odměnilo nádherným výhledem na okolní krajinu údolí řeky Salzy. Cestou dolů nás zastihl déšť, což ale nikterak nepokazilo náladu a dojmy z nádherných vodopádů. Už se Karličko těším na příští výlet. Bob
Na velikonoční pondělí nás v Moravské Nové Vsi poctila hudební skupina Quartet z Vojkovic. Koncert se netradičně konal v Moravské Nové Vsi. Na koncert se přišlo podívat přes 230 lidí z okolních vesnic i členů ze sboru Břeclav. Každý návštěvník si mohl zdarma odnést dárkový balíček a spoustu knih s biblickou tématikou.
Velké poděkování patří panu faráři za přijetí a závěrečné pohoštění hostů. Ovšem největší dík bych chtěl vzdát Bohu, za jeho vedení při zařizování koncertu, za působení Božího ducha a možnost předávat víru dál.
Jsme vděčni, že jsme mohli i s lidmi z jiné církve společně chválit Boha a oslavovat v tento den, a věříme, že jej budeme společně chválit i na věčnosti.
/Peťa
“Prvního dne po sobotě, za časného jitra, přišly k hrobu s vonnými mastmi, které připravily. Nalezly však kámen od hrobu odvalený. Vešly dovnitř, ale tělo Pána Ježíše nenašly. A jak nad tím byly bezradné, stanuli u nich dva muži v zářícím rouchu. Zachvátil je strach a sklonily tvář k zemi. Ale oni jim řekli: ‘Proč hledáte živého mezi mrtvými? Není zde, byl vzkříšen.'” (Lukáš 23, Bible21)
Přestože máme někdy pocit, že dodržování rituálů už dnes ztrácí smysl, musíme přiznat, že některé z nich mají své kouzlo. Sejdete se takhle v pátek večer v malé místnosti osvětlené svíčkami. Tísníte se v ní spolu s dalšími přáteli ze společenství a hosty, a protože cítíte přítomnost nějaké neobvyklé atmosféry, vzrušeně se polohlasem bavíte o tom, co vás dnes večer asi čeká. Na stůl putují nekvašené placky, zelené byliny… Z vůně pečeného masa vám začne kručet v břiše. Rozhostí se ticho a rázný hlas všechny přivítá na výjimečné velikonoční bohoslužbě.
Židé si tímto rituálem zvaným Seder (neboli “pořádek”) připomínali, že je Hospodin vysvobodil z otroctví v Egyptě. My křesťané na této tradici budujeme a posouváme ji na novou úroveň: oslavujeme totiž vzkříšení Ježíše. Bylo by ale nemoudré myslet si, že vysvobození z otroctví se nás dnes už netýká. Když máme tolik práce, kterou musíme udělat, novinek, které je potřeba přečíst, videí, která musíme zhlédnout a příspěvků, kterým musíme dát palec nahoru, tak nemůžeme tvrdit, že jsme úplně svobodní.
V takových případech přijde rituál vhod. A nejen že si užijeme příjemnou atmosféru, poslechneme pár písní a připomeneme si příběh o oběti a vzkříšení. Můžeme taky dovolit Bohu, aby nás znova vyvedl z otroctví a pomohl nám udělat si pořádek.
-oK
Možná bychom se měli zamyslet nad tím, co to znamená priorita. Priorita je něco, co upřednostním před ostatním. Priorita v matematice znamená, že násobení má přednost před sčítáním. To neznamená, že sčítat vůbec nebudu, ale udělám to až po násobení. Taktéž čísla v závorce vypočítám dříve než ostatní, protože mají prioritu před ostatními matematickými operacemi. Pokud si v matematice usmyslíme, že dáme priority jiným početním operacím než je určeno, tak nám v příkladu se stejnými čísly i znaménky vyjde úplně jiný výsledek. Pokud chceme být v matematice dobří a dopočítat se ke správným výsledkům, musíme respektovat priority, které mají dané účetní operace.
To co je nám v matematice jasné, nám v životě už tak jasné není. Většinou dáváme prioritu věcem, které nás tlačí nejvíce. Ve škole se učíme na předměty, kde hrozí písemka nebo špatná známka. V práci se věnujeme úkolu, který máme mít zítra dokončený nebo tomu, na který vedoucí nejvíce tlačí… Problémy řešíme podle akutnosti a ne podle důležitosti. A pokud to provozujeme dlouhodobě, pak se může stát, že důležité věci zanedbáme někdy i nevratně.
Když Ježíš chodil před dvěma tisíci léty po této zemi, měl v prioritách celkem jasno. V Bibli čteme, že nejednu noc strávil v modlitbě. Místo spánku hovořil se svým Bohem, ač nemusel, protože sám byl Bůh. Ale vztah s Otcem byl pro něho natolik důležitý, že mu věnoval spoustu času. Potřeboval s Vševědoucím probrat všechny detaily svého života, čerpat od Něj sílu do dalších dnů a možná si jen tak vyprávět jako syn a otec.
Žel my jsme chytřejší než Ježíš. Tlačíme si svou životní káru před sebou, řešíme své akutní a aktuální problémy a bojíme se zastavit, aby se celá ta hromada, kterou před sebou valíme, na nás nesesypala. Pokud to jede, jedeme. Faktem je, že občas se ta kára pod tíhou zastaví a my zjistíme, že už tlačit dál nejde. Pak přichází ta pro Boha vzácná chvíle, kdy si začneme třídit priority. Kdy zjistíme, že Bůh nám chce pomoci. Že Bůh má prostředky a síly na vyřešení našich těžkostí. Ale potřebuje, abychom si ujasnili naše priority. Abychom uznali, že ranní rozhovor s Bohem nám může dost zjednodušit prožívání celého dne, že při ztišení na cestě do práce mi může poradit, jak vyřešit pracovní úkoly, že při odpolední meditaci mě může zklidnit, abych atmosféru domova neokořenil zbytečným křikem…
„Měli bychom se modlit, jsme-li v náladě na modlitbu, neboť by bylo hříchem zanedbat takovou krásnou příležitost. Měli bychom se modlit, i když nejsme v patřičné náladě, neboť by bylo nebezpečné setrvávat v takovém nezdravém stavu.”
Charles Spurgeon
britský kazatel, autor a pastor 1834 – 1892
Co myslíte, který exponát nejvíce zaujal naše výletníky v Technickém muzeu v Brně. Jestli tipujete, že to byla motorka, telefón, zvonkohry, kamera, vodní kolo, parní stroj nebo snad řemesla, tak jste vedle. Je přece elektronická doba a tak naše děti usedli k prehistorickým počítačovým hrám. Vůbec nevadilo, že jsou primitivní. A proto mám strach, že muzea pozbudou svůj prvotní význam, seznamovat návštěvníky s předměty z dob našich babiček, ale i nás starších.
Bob
Máte sourozence? Jaké je Vaše oblíbené jídlo? Jak se jmenuje prezident Vaší země? Jaké je Vaše povolání? Jaký je Váš oblíbený biblický verš? To jsou otázky, které si připravily děti(v angličtině) pro naše portugalské hosty. A Jónatas a Lúcia vyprávěli, proč jsou tady v České republice, proč rádi cestují, jaké mají plány do budoucna. Veškerá konverzace se odehrávala v angličtině a naši hosté velice chválili děti jak dobře rozumněli a mluvili.
Design by Ninetheme. Edited by O. Koláček, H. Matějková.